Ojetiny už od nepaměti lákají spoustu nepoctivců a podvodníků, kteří se nemusejí rekrutovat pouze z řad bazaristů, ale i kupujících. Na následující praktiky si proto dejte velký pozor. Ne vždy může být podvodné jednání evidentní a napálit se může i zkušený člověk.
Pokud se vám vyhlédnutý starší automobil po osobní prohlídce líbí, ale nemáte možnost si vůz ihned odvézt, můžete prodejci nechat zálohu a ojetinu si rezervovat. V takovém případě sepište alespoň jednoduchý dokument o tom, že prodejce převzal finanční zálohu a zavazujete se k tomu, že vůz po určitou smluvenou dobu neprodá. A také k tomu, že v případě problému na jeho straně vaše záloha nepropadne, ale bude vám vrácena.
Potud je všechno v pořádku. Jakmile ale kupujete auto na dálku pouze podle fotek z inzerátu a nejedná o prověřeného prodejce s pozitivním hodnocením, v žádném případě neposílejte peníze předem. Ani pro rezervaci, ani jako zálohu. Bez fyzické a odborné prohlídky v servisu nedávejte peníze z ruky. Částku převeďte až v případě, že všechny údaje sedí.
V minulosti bylo několik lidí podvedeno například falešným odkazem na přepravní společnost, která měla zařídit převoz auta ze zahraničí. Buďte přirozeně podezřívaví a raději si nechte daný vůz utéci, než abyste se nechali napálit a přišli o těžce vydělané peníze.
V tomhle případě se rada týká role prodávajícího i kupujícího. Pokud je ojetina přihlášena na předchozího majitele, nedejte na jeho sliby, že s vaší plnou mocí hned druhý den zajede na dopravní inspektorát a auto přehlásí na vás.
Ještě horší je to v případě, že ojetinu prodáváte. Jestliže kupujícímu dáte svou plnou moc a doufáte, že auto přihlásí na sebe hned v následujících dnech, můžete být nepříjemně překvapeni.
Kupující se na to může, lidově řečeno, vykašlat a klidně několik měsíců jezdit ve voze, které je registrováno na vás. Pokuty logicky budou chodit tomu, kdo je napsán v databázi. A to budete vy. Nedej bože, aby vaše bývalé auto bylo součástí nějaké vážné nehody či trestného činu.
Přepis si proto vždy zařiďte sami. Ušetříte si spoustu problémů.
Výjimkou jsou velké autobazary a prověření prodejci (například autosalony), u kterých panuje dost vysoká pravděpodobnost, že vše proběhne v pořádku a rychle.
Ukecaný prodejce, který vám neustále stojí za zády, při vašich otázkách mlží a nedá vám přesnou odpověď a snaží se vás tlačit do koupě klasickými triky („Ale pane, na tuhle káru mám dalších deset zájemců. Jestli ji chcete, tak se rozhodněte co nejdřív“ atd.).
Ideální je, kdy majitel/prodejce vám k autu dodá všechny potřebné informace, ochotně odpovídá na dotazy a do ruky vám dá klíčky s tím, abyste se s autem sám klidně na 20 minut projel. Jestliže on sám je o kvalitě svého auta přesvědčený, nemusí vás o tom přesvědčovat „násilím“, poznáte to totiž sami.
Spousta bazarů na internetu nabízí cenu ojetiny v hotovosti a také při financování některým ze smluvních partnerů. Druhá částka bývá obvykle nižší (někdy i o dost), což svádí k tomu si vůz pořídit pomocí úvěru či leasingu, který zprostředkuje prodejce, který z toho má samozřejmě provizi.
Úvěr se tedy sice bude vypočítávat z opticky nižší částky, ve výsledku ovšem můžete za auto ve smluveném časovém horizontu klidně i o desítky procent než kdybyste za ojetinu zaplatili „cash“.
Pokud tedy nemáte k dispozici všechny peníze na pořízení vozu a netlačí vás čas, zkuste si mezi jednotlivými bankami udělat průzkum. Při měsíční splátce díky tomu můžete ušetřit stovky korun i tisíce, což během pětiletého splácení dá už hezkou částku.
Pokud budete financování zařizovat až na místě, nemusíte se dostat na tak výhodné podmínky. Navíc vás v takovém případě tlačí čas, takže se může stát, že se zavážete k něčemu, co je již od pohledu pro vás dost nevýhodné.
Kupní smlouvu si v ideálním případě připravte vlastní (její vzor najdete zde). Bazary ovšem obvykle mají vlastní dokumenty. V tom případě si kupní smlouvy důkladně přečtěte a nebojte se zeptat na cokoliv, co vám není jasné. Ne každý má totiž právnické vzdělání, případně se v těchto dokumentech úplně vyzná. O tom, co má správná kupní smlouva obsahovat, píšeme zde.
Jestliže vám bude něco podezřelé, smlouvu buď vůbec nepodepisujte, nebo si ji její vzor alespoň vyžádejte k prostudování. Právník či advokát si za její kontrolu vezme částku v řádu nižších tisíců (záleží ovšem na jejím rozsahu a případných úpravách). Možná vám tento krok přijde zbytečný, jedná-li se o dražší vůz, stoprocentní jistota je k nezaplacení.
