V inzerátech nabízející ojeté vozy narazíte na tzv. VIN kód, který je na první pohled zcela nesrozumitelný. Jedná se o identifikační číslo vozidla (Vehicle identification number), ačkoliv vedle číslic obsahuje také písmena. Kvůli hrozbě záměny ovšem chybějí písmena I, O, Q, jež by se dala zaměnit za číslice 1, respektive 0.
Kořeny VIN kódu sahají až do roku 1954, kdy byl uveden do praxe ve Spojených státech. Sedmnáctimístný identifikátor je od roku 1983 určen normou (ISO 3779:1983). Vedle osobních aut kód najdeme také u lehkých užitkových aut, motocyklů, autobusů, nákladních vozidel, traktorů a přívěsů a návěsů.
První tři znaky (písmena nebo čísla) označují výrobce, jedná se o tzv. světový kód výrobce neboli World Manufacturer Identifier (WMI). Každý producent má přidělený vlastní trojmístný kód, který uděluje příslušný úřad v zemi daného výrobce po dohodě s mezinárodní organizací pro normalizaci ISO, aby nedošlo k použití již užívaného kódu.
První znak určuje region, v kterém výrobce působí. Například pro Evropu jsou vyhrazena písmena S až Z, Asie používá rozmezí J–R, Severní Americe jsou přidělena čísla 1 až 5. Druhý znak udává stát, kde bylo auto vyrobeno. Auto z Česka poznáte podle písmen TJ–TP, Francie má vyhrazeno rozmezí VF až VR, Švédsko YS–YW, Španělsko VS až VW, Itálie ZA–ZR, Německo pak SN–ST, W. U škodovek si můžete všimnout počátečního kódu TMB.
U malosériových výrobců (do 500 aut ročně) se jako třetí znak používá 9 a další tři znaky kódu výrobce jsou umístěny na pozicích 13, 14 a 15.
Následujících šest znaků na pozicích 4 až 6 představuje popisný kód vozidla (Vehicle Descriptor Section, VDS). V tomhle případě si do kódu může každý výrobce dát prakticky, co chce. V drtivé většině případů zde najdeme typ vozu, jeho motor, použitá převodovka, dodatečná výbava atd. U amerických aut se na celkové deváté pozici nachází kontrolní číslo.
Posledních osm čísel (pozice 10 až 17) označuje tzv. Vehicle Identifier Section (VIS) neboli jedinečný identifikátor daného vozu. Zde můžeme vyčíst konkrétnější údaje o vozidle, přičemž nechybí ani kód výrobního závodu. Například mladoboleslavská Škoda znak 0 označuje závod A02 v Mladé Boleslavi, znak 2 označuje závod A4 tamtéž, znak 5 označuje továrnu v Kvasinách, znak 7 výrobní závod Vrchlabí.
Alfanumerické „rodné“ číslo každém vozu najdeme primárně na výrobním štítku, který se nejčastěji nachází v motorovém prostoru. Automobilky ovšem označení dávají také na spodní stranu čelního skla na straně řidiče. Najít ho můžete též pod podlahou u sedadla spolujezdce či na pravé straně zavazadlového prostoru.
A samozřejmě nejjednodušším způsobem je podívat se do velkého či malého technického průkazu. Pokud k autu dostanete klasickou servisní knížku či papírový výjezd z elektronické verze, VIN kód najdete i tam. Nechybí ani na zelené kartě.
Podle VIN kódu lze ze specializovaných databází vyčíst servisní historii daného vozu. Poctivý prodejce by jej měl uvádět v inzerátu (minimálně jeho větší část), přičemž na požádání by vám měl poslat jeho kompletní znění. Historii auta si tedy můžete u partnera Cebia prověřit ještě předtím, než se vydáte na fyzickou prohlídku, což vřele doporučujeme (zvlášť u dražších aut či ojetin s rizikovým původem).
Na UlovAuto.cz máte možnost filtrovat vozy, které mají uvedený VIN kod v inzerátu. Stačí při hledání zaškrtnout filtrační políčko "VIN v inzerátu".
